V akvaparku 2/3

18. března 2012 v 9:53 | Ginny :) |  Jednorázovky
Jak se ukázalo, dušičky nebyly zas tak marný nápad.
Mohli jsme totiž jezdit ve dvou.
Vypadalo to opravdu jako bílý záchranný kruh.
Kuba nastupoval jako první.
Sedl si dovnitř.
Pak nastupovala Market.
U té byl ale jeden malý zádrhel...
Odmítala sedět kdekoli jinde, než na Kubovi.
Čímž vnukla myšlenku i mně.
Nakonec jsme tedy potřebovali jen dvě dušičky.
Podle přiloženého plánku vedla trasa malou umělou džunglí, pak jakousi skalnatou jeskyní, přes vodopád (z čehož jsem měla opravdu obavy), až zpět do akvaparku.
Cestou jsme si povídali do té doby, než Kubu a Market ovládla romantika okamžiku.
Ono se špatně povídá, když máte v puse jazyk svého přítele...
Tak to zůstalo jen na mně a na Míšovi.
"Vlastně jsem se tě ještě ani pořádně nezeptal, jak se ti líbí ve Washingtonu..."
"Líbí."
"To je dobře. Byl bych nerad, kdyby sis tam nezvykla..."
"Plánuješ tam hrát delší dobu?"
"Asi jo. Sama víš, jak to je... Smlouvy jsou tam výhodné... A navíc... Žádné jiné kluby mi zatím nabídky nedělají."
"A co Montreal, he?"
"Nooo, ten možná. Ale musíš uznat, že Washington je teda určitě na vyšší úrovni."
"To uznávám."
"To je dobře."
Chvíli bylo ticho.
"Je to tu fajn, viď?" ozval se po chvíli Míša.
"Hm..."
"Co hm?"
"Jakože jo, ne?"
"Aha."
...
"A ty nové plavky ti moc sluší."
"Děkuju."
...
"Všimla sis, že má Kuba tu kšiltovku podepsanou Feddererem?"
"Hm, jo."
"Ani se nepochlubil..."
...
"Nemáš tady na tom prstě záděr?"
"Jo."
"Nechceš ho vytrhnout? Musí to bolet..."
"Ne, teď ne."
...
"A všimla sis někdy, že..."
Přerušila ho moje pusa.
"Páni," vydechl, když jsem ho pustila.
"Za co to bylo?"
"Abys už byl zticha."
"Aha."

Projeli jsme džunglí naštěstí už v naprostém tichu.
Před jeskyní jsme dohonili Kubu a Markétu.
Ještě pořád byli do sebe zavěšení.
"Ti sou dneska nějak rozjetí, co?" prohodil Michal a uchechtl se.
"No... A já taky vím proč," udělala jsem na něj významný pohled a zkřížila si ruce na prsou.
"Proooč? Povídeej!"
"Ne! To je mezi námi děvčaty!"
"Míšooo!"
"Ne!"
"Je snad těhotná?"
"Proboha to ne! Teda alespoň toto neříkala..."
"A co říkala?"
"Nic!"
"No taaak! Jsem tvůj kluk a jejich kámoš! Stejně by mi to řekla i ona sama!"
"Ehm...Jo. Jasně."
"No to teda řekla!"
"Tak se jí zeptej sám, když si to myslíš!"
A byl zticha.
Někdy mě to jeho věčné kvákání dost štvalo.
Proč mě prostě místo keců nemohl chytnout do náruče a jenom tak mě hladit ve vlasech?
Jako by mi četl myšlenky.
Když jsme vjeli do tunelu, přesně to udělal.
A přesně to dělal i celý zbytek cesty.
Tedy s výjimkou vodopádu....
"Páni, to byl ale krásný zážitek, co?" povzdechla si Market a obejmula Kubu z boku kolem pasu.
"Dokonalý, lásko," přitakal jí a políbil ji na vlasy.
"Počkej Kubo, skloň se prosím trochu...," řekl Michal a přišel k němu.
Kuba se sklonil k jeho obličeji.
"Cecece..."
"Cože?"
"Nechápu, jaktože ještě nemáš opuchlé rty!"
Market se rozesmála.
Kuba se na něj chvíli díval vražedným pohledem, a pak mu dal jednu slabou ránu do břicha a druhou do ramene.
Taky jsem se smála.
Ti dva jsou prostě nejlepší!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Píšete taky povídky?

Ano 66.7% (2)
Občas 0% (0)
Jen zřídka 0% (0)
Ještě jsem to nezkoušel/a 0% (0)
Ne 33.3% (1)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
free counters