Tajemství lesa

16. června 2011 v 17:12 | Ginny |  Království Estrion - povídky
Pomalu otevřel oči.
Třeštila mu hlava a bolel ho snad každý kousek jeho těla.
Ležel na zádech v promáčených šatech.
Snažil se rozpoznat kde.
S bolestí otočil hlavu.
Ležel vedle studánky, ze které ho někdo vytáhl a přikryl dekou.
A ten někdo seděl na kameni, taktéž promáčený až na kost.
Mhouřil oči a snažil se rozpoznat více než jen obrysy.
Seděla tam dívka s dlouhými, blond vlasy, plnými, malými rty a velkýma modrýma očima.
Vypadala, že se velice dobře baví.
"Promiň, nechtěla jsem tě tak moc vylekat...," promluvila na Tendora.
Tendor jen něco neurčitě zamručel.
Dívka se zřejmně nestarala co.
Zvedla se a došla k Blackovi.
Odvázala jej a přivedla ke studánce, aby se napil.
Tendor konečně našel řeč.
"Kdo jsi?" zasípal s námahou.
"Jsem Elleanor. A ty?" odvětila, aniž by odtrhla oči od Blacka.
"Já jsem Tendor..."
Náhle se Elleanor zarazila.
"Ten Tendor...?" vydechla tiše.
"Nechápu, jak to myslíš."
"Jsi snad korunní princ království Estrion?"
Tendor obrátil oči v sloup.
Už to tady bylo zase...
"Ano, bohužel..."
"Bohužel?" podivila se Elleanor a odvedla Blacka zpátky ke stromu.
"Bohužel. Dokážeš si představit, že by tvůj život byl naplánován, už než ses narodila?"
Elleanor se na něj soucitně podívala.
"Takhle jsem o tom nikdy neuvažovala... Myslela jsem, že panovníci jsou rádi, že... jsou panovníci."
"Někteří možná...," zabručel Tendor a začal se zvedat.
"Nechcete pomoct, Vaše Veličenstvo?" popíchla ho Elleanor.
"Ne, díky... To zvládnu..."
Elleanor se rozesmála.
"Tak, Elleanor... Ty to tady asi znáš, co?" optal se, když se konečně zvedl.
"Samozřejmě... Narodila jsem se tady."
"Vážně? Tady?" divil se Tendor.
"Ano, pojď, myslím, že bych ti to mohla ukázat," mrkla na něj spiklenecky a vstoupila do lesa.
Tendor rychle odvázal Blacka a pospíchal za ní.
"Kam to vlastně jdeme?"
"To uvidíš..."
Náhle se Elleanor zastavila.
"Ale o tom, kam jdeme nesmíš nikdy nikomu říct," zašeptala a provrtávala Tendora pohledem.
"Jistě, ale... Co je to tak tajného?" vyzvídal dál neodbytně Tendor.
"To ti řeknu, až budeme na místě. Teď ale přísahej," vyzvala ho a stále na něj upírala svůj přísný a zkoumavý pohled.
Tendor si při té příležitosti všiml, že barva jejích očí je podivná...
Byla to modrá, která svítila jako hladina jezera za svitu letního slunce.
Když si Elleanor všimla, že si ji zkoumavě prohlíží, sklopila svůj pohled do země.
"Přísahej!" vyzvala ho znovu, naléhavěji.
"Dobrá.. Přísahám, že to nikomu nevyzradím."
"Jenom doufám, že ti můžu věřit," podívala se na něj smutně, ale pak se ušklíbla a dodala: "Vaše Veličenstvo."
Tendor se také pousmál.
Prodírali se opravdu hustým lesem, ale Elleanor to tady očividně dobře znala.
"Jak daleko to ještě je?" zeptal se Tendor, ani ne po pěti minutách chůze.
"Daleko," odpověděla prostě Elleanor.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Ellie Ellie | Web | 16. června 2011 v 21:54 | Reagovat

ta povídka je super ale na tvém místě bych dala jednobarevné pozadí stránky. Hrozně špatně se to čte :)

2 inis inis | 20. června 2011 v 11:08 | Reagovat

jsem spíš čekala, že to buudeš ty :)

3 Ginny Ginny | Web | 22. června 2011 v 19:54 | Reagovat

Děkuju moc, jo a Ellie, já vím, ale nevím jakou jinou tapetu sem dát, aby to nějak vystihovalo tu náladu povídek ;)

4 LukasLongr LukasLongr | E-mail | Web | 29. dubna 2012 v 14:52 | Reagovat

Pěkný díl. Už teď jsem zvědaví, co mu ukáže.
A přesvědčila si mě. Dávám si tě do oblíbených stránek.

[1]:Člověk se musí přizpůsobit. Stačí označit text a vidím to perfektně.

5 Ginny Ginny | Web | 3. května 2012 v 20:11 | Reagovat

[4]:: Moc děkuju :) Konečně někdo, kdo píše i komentáře :D Jsem moc ráda, že se ti to líbí a budu hodně vděčná za každý komentář, který zanecháš :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
free counters